Home

 

Spolek sběratelů

 Časopis

 Přihláška

 Adresy spolků

 

M. Jančáková

 Životopis

 Seznam exlibris

 Galerie exlibris

 

Různé

 Aktuality

 Sborník

 Sjezd 

 Ubytování

 Odkazy 

 

 



   

 

 

 

      

  číslo 1, 2003                                                                            další čísla


 

3. Doc. PhDr. Slavomil Vencl:
Vladimír Suchánek - 70 let.

 

exlibris bookplate SuchanekVladimír Suchánek nedávno použil pozměněného návrhu své poštovní známky s motivem Vodnáře (ze série Zvěrokruh z roku 1998) k šíření poplašné zprávy, kterou přesně cituji v titulku. Rozšiřuje-li to on sám, lze o pravdivosti údajů sotva pochybovat, nicméně co nám na zmíněném oznámení přesto připadá nenáležité, ba přímo nešetrné? Jméno i datum narození přece nesou informace obsahově zcela neutrální, co však ta vložená číslice? Není to číslo přinejmenším znepokojující, ba netaktní, ne-li přímo urážející? Lze tu nesalónní sedmdesátku ve společnosti vůbec tolerovat, natož pak oslavovat?

Charakter kulatých výročí se v průběhu lidského života povážlivě mění: v době desátých narozenin čas prakticky ještě neexistuje, leda v podobě toužebného povzdechu, až mi bude dvacet, tak… Dvacetiny, resp. spíše narozeniny v jejich blízkosti, bývají prožívány už sice s plným vědomím času, ale v duchu neopakovatelného pocitu lehkosti a dychtivosti po opravdovém životě (vzpomínáte přece?), vyplývajícího z dokončení profesního školení, ze získané ekonomické nezávislosti. Třicetiny – navzdory neurčitým pocitům nevole většinou nahlas nevyslovované, provázející jejich plíživé přibližování – ovládá neotřesitelná jistota, že úplně všechno máme na dosah, záleží jen na tom budeme-li opravdu chtít. Čtyřicítce zpravidla ještě schází pocit zralosti, má – podle známého rčení – podvědomou tendenci chytat mládí za ocas, přičemž ji ovládá přesvědčení chlapíka, komentujícího svůj vlastní pád se střechy mrakodrapu výkřiky: „Pchá, už 40. poschodí a pořád dobrý! To bylo tam nahoře řečí, že to špatně dopadne!“ Padesátinám už zpravidla zkušenost fyzických limitů neschází, ale v plném pracovním zatížení stoupává životní dráha stále vzhůru a mizí v nedohlednu kdesi za obzorem, takže bývají slaveny bezstarostně až bujaře. Ale nejpozději padesátiny znamenají netušený přelom v běhu času, který nesmyslně zrychluje a zrychluje. Až příliš brzy po padesátinách následující šedesátiny lze sice oslavovat v duchu životní zralosti, zpravidla v uspokojení z profesních uznání a poct, které ovšem vlastně dočasně či virtuálně nahražují náhrobky; v té době již plně nabývá smysl Epiktetův výrok, že některé věci jsou v moci naší, jiné pak nikoli…Šedesátiny chtě nechtě bilancují, takže důvody k nadšení už naprosto nebývají všeobecné. A jak potom chcete oslavovat sedmdesátiny a následující politováníhodná jubilea neomylně směřující ke stovce jako k definitivnímu triumfu hmoty nad duchem? Ó hrůzo hrůz!

Leč nezoufejme, ať z principu nebo proto, že strach a zoufalství jsou – podle důvodného tvrzení jednoho z církevních otců – těmi nejzdatnějšími pomocníky ďábla. Při troše dobré vůle a námahy nalézáme věrohodné řešení našeho problému právě v oblasti poštovních známek, na nichž se občas vyskytují hodnoty rozložené do dvou čísel, tedy např. 50 + 50. V tomto duchu lze znepokojující titulek uspokojivě pochopit: vždyť přece jen hlásá, že Vladimír Suchánek letos slaví 50. výročí svých překrásných 20. narozenin. A neslavit zároveň padesát let úspěšné práce, ověnčené mnoha cenami, čestnými členstvími a jinými poctami by bylo přímo trestuhodné! I v našem vlastním sběratelském zájmu se proto připojujeme ke všeobecnému uctivému přání všeho nejlepšího až k nominální hodnotě alespoň 20 + 80. Prozatím ovšem opravujeme titulek této glosy do aktuálně pravdivé, ale navíc i přijatelně znějící formy:

Vladimír Suchánek 20 + 50 let. / dne 12. 2. 2003/.

 

zpět na obsah č. 1, 2003

 

Email ivanbohac@seznam.cz