Home

Spolek sběratelů

 Časopis

 Přihláška

 Adresy spolků

M. Jančáková

 Životopis

 Seznam exlibris

 Galerie exlibris

Různé

 Aktuality

 Sborník

 Sjezd 

 Ubytování

 Odkazy 

  číslo 1, 2003                                                                            další čísla

4. JUDr. Vratislav Janda a redakce:
Vladimír Bujárek.

13.3.1913 - 28.3.2003.

Snad je to zákonitost lidského osudu, že vždycky, když se člověk domnívá, že má vše připraveno a promyšleno, objeví se něco, co nám připomene, že jsou na světě věci zásadnější a navíc také bohužel nezměnitelné. Na tomto místě jsme měli připravený krásný článek K.Žižkovského s přáním k životnímu jubileu V. Bujárka. Místo toho jsme se mnozí z nás setkali v prvním dubnovém týdnu na posledním rozloučení s tímto doyenem našeho spolku a naslouchali smutečním slovům předsedy SSPE dr. Vratislava Jandy, kterými se také jménem našeho spolku s Vladimírem Bujárkem loučil.
Z jeho projevu vyjímáme:
Když jsem psal před půl rokem do Sborníku pro exlibris a drobnou grafiku zdravici k jeho devadesátinám, netušil jsem, že dojde tak brzy k tomu, proč jsme se sešli dnes v této smutné síni.
Tehdy jsem napsal: "Kdo by mezi námi, exlibristy, neznal toho milého pána, vždy ochotného vás vyslechnout a poradit? Kdo z nás někdy nezažil nervní výbuch jeho cholerické povahy? Že se tento neúnavný navštěvovatel a organizátor našich spolkových podniků, návštěvník, nevynechávající ani jednu vernisáž Hollara, dožívá devadesátky? Nezdá-li se vám to, je plně v pořádku."
Chtěl jsem tím charakterizovat jeho ohromnou vitalitu, s níž se - přes všechny své stesky - stále neúnavně pohyboval životem. Až do osudného 28. března, kdy byl povolán tam, kde se přít s přáteli, kteří ho předešli. Neboť takhle si představuji náš Ráj, ráj sběratelů.
navždy bude moci radovat ze sbírání grafiky, exlibris a krásných tisků, tam, kde se bude moci vášnivě Vladimír Bujárek se narodil 13. března 1913 v Nuslích v rodině kamenotiskaře. U svého tatínka - jak jinak - se také vyučil. V letech 1928 - 1935 navštěvoval pokračovací školu ve Státní grafické škole v Praze, kde se také seznámil s Janem Konůpkem a Josefem Solarem, v té době významnými představiteli českého exlibris. Od roku 1932 vedl s maminkou i otcovu tiskárnu v Praze - Karlíně, a to až do jejího znárodnění v roce 1951. Do svého odchodu v r. 1980 byl zaměstnán ve Středočeských tiskárnách.
Vedle vlastní tiskařiny se však především věnoval uměleckému tiskařství. V grafice je umělecký projev podmíněn především technickými dovednostmi; tiskař je vysoce kvalifikovaným a samozřejmým spolupracovníkem autora; jejich společná činnost je sbližuje a spřáteluje. A tak již od poloviny třicátých let tiskl litografie, dřevoryty a linoryty významným představitelům české grafiky.
Protože se dnes loučím s Vladimírem Bujárkem i jménem Spolku českých umělců grafiků Hollar, sluší se připomenout, že v uznání jeho vysokých kvalit a zásluh o českou grafiku jej přijal roku 1993 za svého řádného člena. V témže roce také vystavoval jeho mistrovské tisky na výstavě Umělečtí tiskaři k 75. výročí založení Hollaru.
Láskou Vladimíra Bujárka a mimopracovní náplní jeho života se však stala grafika a exlibris. Po celou dobu je nejen tisk, ale také sbíral a s radostí vyměňoval. Za všechna ta léta vytvořil špičkovou sbírku a získal v tomto oboru profesorské zkušenosti.
Nelze hovořit o panu Bujárkovi, aniž bychom alespoň letmo nezhodnotili jeho velkou činnost ve Spolku sběratelů a přátel exlibris, do něhož vstoupil v roce 1942. Na loňské valné hromadě se vzdal svého místa ve výboru po neuvěřitelných padesáti letech nepřetržité práce pro české exlibris. Čestným členem našeho spolku se stal v roce 1974 a v roce 2002 obdržel pamětní list SSPE."
Vladimír Bujárek se stal velkou osobností svého oboru. Na tomto místě sluší připomenout slavnostní odpoledne, které uspořádalo před necelými dvěma měsíci k jeho devadesátinám Pedagogické muzeum J.A.Komenského a SSPE. V uměleckém programu, který moderoval čestný předseda SSPE, dr. Ivo Prokop, vystoupila členka Divadla na Vinohradech paní Hana Maciuchová a iniciátor celého setkání, zakladatel Lyry Pragensis, pan Milan Friedl. Oslavenci přišli blahopřát i ak.mal.Vladimír Suchánek, předseda SČUG Hollar a pan Karel Žižkovský, který přečetl svůj fejeton, věnovaný oslavenci.
Jak v oslavě devadesátých narozenin, tak v posledním rozloučení, které bohužel přišlo tak v brzkém sledu, dominoval jediný motiv - úcta. Úcta k člověku, který žil plně a něco dokázal. Úcta k Vladimíru Bujárkovi.

zpět na obsah č. 1, 2003

Email ivanbohac@seznam.cz