Home

 

Spolek sběratelů

 Časopis

 Přihláška

 Adresy spolků

 

M. Jančáková

 Životopis

 Seznam exlibris

 Galerie exlibris

 

Různé

 Aktuality

 Sborník

 Sjezd 

 Ubytování

 Odkazy 

 

 



   

 

 

 

      

  číslo 2, 2003                                                                            další čísla


 

15. ing. Milan Humplík:

Exlibristická falza.

Ismael SmithČas od času i mezi exlibris v dobré víře vyměněnými nebo koupenými nalezneme věc podivnou, z níž se může vyklubat také padělek. Zjištění nebývá tak dramatické, jako případné setkání s podvrhem nějaké bankovky, ale rozhodně nepostrádá zajímavost. Ti, kteří sbírají pouze značky současných umělců o tom mnoho nevědí - snad si jen tu a tam všimnou "vypůjčeného" námětu nebo pozoruhodné podobnosti ve výtvarném řešení, to se ale stává. U prací starších je to jiné, například plagiátů a přejatých motivů kreseb Mikoláše Alše je mnohem více, než skutečných exlibris, která Aleš vytvořil. (Viz mimo jiné články P. Vodehnala v Knižní značce č. 1 z roku 1950 a K. Samšiňáka ve Zprávách č. 1 z roku 1976.) Zde jistě hrála roli líbivost, kouzlo kreseb a mimořádná popularita M. Alše, která se zrodila prakticky v okamžiku, kdy zemřel. K falsům mají blízko i tak zvaná nepravá exlibris, značky vzniklé přidáním legendy ke kresbě či grafice umělce bez jeho vědomí. Za všechny jmenujme tři hlubotisková exlibris na jméno J. Dlabače s grafikou O. Štáfla z počátku minulého století.
falsumNedávno nám poslal jeden holandský sběratel k určení list - zinkografii nesoucí jméno vlastníků F. a K. Luňákových. Podle jména se správnými čárkami a háčky český vlastník, styl kresby však na českého umělce nevypadal, na amatéra se provedení zdálo příliš rafinované. Po troše hledání a přemýšlení se ukázalo, že jde o "adaptaci" exlibris respektovaného katalánsko - amerického umělce Ismaela Smithe, které nakreslil roku 1920 v USA s legendou Maimie Cohn. Reprodukujeme obě verze z nichž je patné, že plagiátor ponechal bez úprav celou kresbu grafického motivu a bez ostychu změnil pouze jméno vlastníka, přidal k němu jakousi rybu a snad proto, aby jej netížilo svědomí odstranil v pravém dolním rohu podpis Seňor Ismael Smith a vročení.
Ismael Smith (nar. 1886 v Barceloně, zemřel 1972 ve White Plains v USA) byl sochař a grafik, který před první světovou válkou studoval v Paříži a od roku 1919 s krátkými přestávkami žil v New Yorku. Byl z generace katalánských modernistů, reagujících na doznívající secessi, k nimž patřili mimo jiných i architekt A. Gaudí a grafici A. de Riquer a J. Triadó. Vytvořil v letech 1907 až 1930 asi 80 exlibris, která sběratelé dodnes vysoko hodnotí a kolem roku 1930 svoji uměleckou dráhu uzavřel. Americká sběratelská společnost ASBCD (American Society of Booplate Collectors and Designers ) uveřejnila ve své ročence 1988/89 podrobný popisný seznam exlibris I. Smithe s obsáhlou a zasvěcenou životopisnou studií, z níž autor tohoto sdělení čerpal většinu informací. Je zajímavé, že mimo výše popsaného listu seznam zmiňuje dvě další falza, z nichž ještě jedno využívá stejnou kresbu, jako značka F. a K. Luňákových a zní také na české jméno V. a J. Buckovi (není uveden český pravopis) a uvádí, že se vyskytují výhradně v evropských, zejména belgických sbírkách, v USA je neznají.

 

zpět na obsah č. 2, 2003

 

Email ivanbohac@seznam.cz