Spolek sběratelů
M. Jančáková
Různé
číslo 2, 2004 další čísla
2. ing. Zdeněk Řehák:
Babylonská věž jako téma exlibris.
Zatímco téma Archy Noemovy je v bibli zpracována opravdu podrobně, o Babylonské věži je v knize Genesis pouze malá zmínka (kapitola 11, verše 1 až 9). Dozvídáme se, že potom co Hospodin potrestal lidstvo potopou, potomci Noemovi zabydlili zemi a opět začali Hospodina zlobit - například stavbou Babylonské věže. "Nebo řekli: Nuže vystavějme sobě město a věž jejíž by vrch dosáhl k nebi a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyly rozptýleni po celé zemi." To připadalo Hospodinovi jako rouhání a jak už to v těch starých dobách bývalo zvykem, okamžitě trestal: "Protož sestupme a změtíme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyka nerozuměl……..Protož nazýváno jest jméno jeho Bábel."
Ale o Babylonské věži se více dozvíme z jiného pramene a to u "otce dějepisu" Herodota, který žil asi v letech 484 až 424 před naším letopočtem. Herodotos ve své první knize popisuje město Babylon. V centru Babylonu stál i chrám Dia (Belos) "s železnými branami, jenž se byl až do mých časů dochoval." Kromě toho tam bylo postaveno osm věží nad sebou, jedna na druhé. Výstup na toto vysokou věž tvořilo schodiště obtočené zvenčí kolem všech osmi věží. Na nejvyšší z nich se údajně nacházel "veliký chrám, v němž stála široká postel s překrásnými přikrývkami a vedle zlatý stůl". Nikdo nesmí vystoupit nahoru, píše Herodotos, kromě jedné velice krásné ženy, kterážto je vyvolená…. Tady už mají výtvarníci řadu konkrétních údajů, které mohli, zejména v minulých dobách uplatnit na svých obrazech.
Další badatelé, kteří rozluštili nápisy na hliněných destičkách zase uvádí následující: "Na celu stavbu bylo zapotřebí asi 85 milionů cihel pálených z jílu, základ věže měl stranu dlouhou asi 91 metrů a stavby byla stejně tak vysoká. Jednotlivá patra měla 33, 18, čtyři patra po 6ti metrech a na vrcholu stála 15ti metrová Mardukova svatyně obložená tmavomodrými glazurovanými kachlíky se zlatým zdobením." Tak tady je to Marduk, jemuž byl chrám na vrcholku zasvěcen. O bohu Mardukovi se ve spekulativní archeologii proslýchá, že to byl jeden z mimozemšťanů, kterému se zalíbilo být uctíván jako bůh. Proto i ta velice krásná vyvolená žena, o které píše Herodotos.
Z uvedených pramenů, které se dosti různí, se už nedozvíme jak opravdu tento div světa vypadal a necháváme pouze na fantazii autorů, jak si tématem poradí.
V zemi mezi Eufratem a Tigridem, kde údajně vznikly první civilizace, (dnešní Irák ani návštěvu neumožňuje) ani v Babylonu jsem sice nebyl, ale v berlínském Pergamském muzeu jsem ohromen postál před rekonstrukcí brány bohyně Istar z Babylonu. Ano, tihle stavitelé mohli postavit monumentální věž. Babylon byl známý i v pozdější antické době, ve městě se nacházely dva ze sedmi antických divů světa: visuté zahrady královny Semiramis a babylonské hradby, o kterých se tvrdilo, že jsou dostatečně široké pro provoz koňského čtyřspřeží (hle první magistrála odvádějící provoz ze středu města!).
Způsobit zmatení jazyků, aby jeden druhému nerozuměl nepokládám za nic moc těžkého, vždyť kolem sebe vidím, že jedna strana nerozumí druhé, muž nerozumí ženě, učitel žákovi a naopak a to mluvíme jedním jazykem. A tak téma Babylonská věž bývá nejčastěji zpracováváno nejen jako příběh, ale jako symbol. Symbol velikého záměru či díla, které přerůstá lidský rozměr, symbol zmatení příliš sebevědomé a pyšné společnosti. A tak i většinou slova Babylonská věž chápou současní výtvarníci i současní vnímatelé výtvarného umění.
Podívejme se jak k tomu tématu přistupují grafici, tvůrci exl.
Začnu svým autorem nejmilejším, jehož bezbřehou fantazii němě obdivuji, autor, který bohužel už své dílo uzavřel, Jindřichem Pilečkem. V roce 2002, krátce před svou smrtí exl dokončil, ale už ho nestačil podepsat. Chtěl jsem od něho, aby vytvořil svou vizi Babylonské věže - to, co vytvořil, jsem si nazval "variací na Babylonskou věž", C3 + C5, 139:89. Ve světelném kuželu, dole započatá stavba s cestou šroubovitě stoupající k vrcholu, kužel nahoře ukončen rukou vztahující se k nebi. Kolem oblaka , nahoře v úrovni ruky je kuželovitý oblak, jehož základnou je zemský povrch ,jakýsi háj, a přes okraj vlají dolů žebříky, které nemají naději dotknout se matičky země. Ptáci nahoře, kopce dole, z kužele malý praporek s legendou EXL ZŘ. Ano viděli jsme ostrovy letící nad zemí, žebříky opřené o zeď i směřující do neznáma, ruce vztažené k nebi…. Autor, který nepotřebuje historická fakta, zmocňuje se tématu svou fantazií. Řekněte mu o čem chcete aby vyprávěl a on Vám stvoří svou legendu. Tak to bylo u Pilečka téměř vždycky a to je na něm úchvatné. Proto mne jeho grafiky nikdy neomrzí.
Karel Tichý CAD, 110:80, Stavba Babylonské věže 2001, stavba šroubovitě se zvedající a ubývající, se v každém patře liší barvou, je osazena okny a pomalována astrologickými symboly planet: symbol připomínajících dvojku je Jupiter a symbol blízký pětce je Saturn. Tak jako jediný z autorů takto reaguje přímo na nejasná slova v Bibli: "Nuže vystavějme sobě město a věž jejíž by vrch dosáhl k nebi a tak učiňme sobě jméno" - jiní, například spekulativní archeolog a znalec jazyků Zecharia Sitchin, totiž překládají "dejme na ni znamení (šém), abychom byli známi po celé zemi" a tím lidé dali najevo, že zem jim nestačí, že chtějí vystoupit jako Bohové do vesmíru a za to jsou potrestáni! Jedno okno svítí vpravo nahoře na nebi - asi Jahve je doma a sleduje jak stavba pokračuje. Symbolické zobrazení dokonale využívající možnosti kreslícího programu Corel 9. A navíc, víte jak se jmenuje virtuální galerie, kterou provozuje tento autor na internetu? "www.galerie u babylonské věže"
Katarína Vavrová, mladá slovenská výtvarnice, neuvěřitelně rychle se prosadila mezi sběrateli a to nejen českými. V roce 2001 pro mne vytvořila Stavbu Babylonské věže - C3, 98:148. Kuželovitý tvar s točitými arkádami dosud nevysoké věže, zatím připomínající spíše Koloseum, v popředí přihlížejí její typické postavy, který je král Nabopolassar, který stavbu započal nevíme, ale postavy mají kroje spíše středověké. Jakýsi poutník užasle klečí před stavbou, a aby bylo surrealizmu učiněno zadost, z nebe střemhlav padají dva ptáci. Tato autorka první 3 ks vytištěného EXL ručně koloruje, každý jinak a to je teprve ono!
Marie Michaela Šechtlová na to šla v roce 1997 úplně jinak. Babylonskou věž, tedy spíše pyramidu vytvořil soutisk devíti EXL trojúhelníkových formátů. Jeden z nich má legendu EXL ZŘ C3+C7, trojúhelník 105:123. Na jednotlivých exl jsou motivy nohou, obličejů, postav - žádné ze samostatných EXL, které tvoří celek však Babylonskou věž nepřipomíná - jsou spíše znameními stavby nebo znameními zmatku. Až velký grafický list, sestavený z malých a vytištěných různými barvami má tu pravou vypovídací hodnotu. To ale nic nemění na věci, že to byla moje první Babylonská věž, která mne zaujala tak, že začaly přibývat další.
Jan Hísek mi na jedno ze šesti vytvořených EXL na biblická témata(C7, 93:68, 2003) také vytvořil svou vizi Babylonské věže. Kužel věže, stoupavě obtočený, na spodku řada oken a vrat, nahoře čepička, ozdobená třemi komíny. Okolo řada staveb výškou nedosahujících první části a v popředí dva andílci v dlouhých řízách (žádní italští putti!) drží oválek s mým monogramem ZŘ. Jemný a nádherný pohled dětskýma očima na dávnou legendu!
Martin Manojlín, který nejen tvoří charakteristická a ojedinělá EXL ve staré technice tisku z hloubky novými postupy. ale asi i čte mé myšlenky mi letos vytvořil také Babylonskou věž -X2/10, 130:115. Je to pyšná stavba, různě strukturovaným povrchem, jejíž část náhle mizí asi za plujícím mrakem?
Další Babylonské věže ke mně přišly výměnou. Lubomír Netušil vytvořil v roce 1990 Ex libris Josef Burch, C6, 112:83. Jedná se spíše symbolické zobrazení Babylonské věže. Autor vytvořil obraz pokroku lidstva v dopravě. Od spodu stoupá povoz, pak parní samohyb, nahoře auto a poslední patro ukazuje zničenou přírodu.
Výborný slovenský grafik Peter Augustovič vytvořil v roce 1994 Ex libris N.v.d.Weerd 1994,C3+C5, 109:78. Zde si nejsem jist mínil-li autor vytvořit Babylonskou věž, nebo je to jen pohled na jakési arkády- vzhůru se zužující. Jsou spíše ploché než aby připomínaly oblost věže, ale já ji v tom vidím. Kolem této stavby poletují koule nebo kruhy barevné, předměty neurčitých tvarů kolem, létající stroje, předměty spojené lany. Opravdu mi to Babylon připomíná.
Výborný slovenský grafik, který za totality Slovensko opustil, Stano Dusík vytvořil bohužel nedatovanou mezzotintu 88:66 ex libris V.V.K. (asi pro V.Křupku? - od něho pochází) a jmenuje se Město ticha. Obrovská věž, spíše koloseum je v pozadí, v popředí postava se sepnutými rukama nad hlavou ležící na zemi, kolem jsou rostliny přesličky. Tuto mezzotintu pro její jemnost a šerosvit nelze zmenšit a reprodukovat, proto jenom její popis.
Běloruský autor Juris Jakovljenko vytvořil v roce 2001 pro Juliu Hermes složité zobrazení snad věže, kterou bude jakýsi stroj vztyčovat. Nebo se jedná o odpalovací rampu? C3+C5 117:160 Na spodku této věže jsou zobrazeny bosé nohy vyčnívající z jejích útrob, okolo narovnané pyramidy z dělových koulí, lešení, ozubená kola, dole lidská bytost se spoutanými rukama za zády, - svítící oči její i stínu hlavy vedle nám řádně zamotají hlavu, když se pokoušíme rozšifrovat smysl této grafiky. Pokaždé, když ji vezmu do ruky, zapůsobí na mne trochu jinak.
Velmi se mi líbí ex bibliotheca Klaus Rödel od polského autora Henryka Fajlhauera, C2/2, 130:108. Když jsem toto exl v Chrudimi na světovém kongresu tehdy u pana Rödela spatřil, nemohl jsem bez něho odejít. Zobrazuje nádherný symbol - Babylonskou věž postavenou pouze z knih - a ta věž moudrosti i nicotnosti lidstva se oblaků dotýká…?
Slovenský grafik Peter Kocák autor, který mne často svým přístupem k tématu překvapí, udělá nečekané, vidí to jinak než my ostatní. Jeho obraz je vysoká věž s arkádami kolem, poněkud nakloněná, okolo ní dole květy, pak kopce tvaru ženských ňader, kolem věže poletují hlavičky s vlajícími vlasy. To vše bez legendy v roce 1993- C3+C5, 75:55.
Další slovenský grafik Leo Bednárik, jehož díla jsou velmi často zastoupena ve sběratelských portfoliích, vytvořil pro mne letos návrh exl "Zánik Babylonu" - C3+C5, 147:98. Prchající a klopýtající postavy směrem od Babylonské věže. na vršku věže velká hlava a ruka drtící věž. Exl působí značně "akčním" dojmem, tak jak to tento autor spolehlivě ovládá.
Nemohu zde nezmínit svou oblíbenou edici Biblos. Pro ní výborná grafička Eva Hašková vytvořila 10 kombinovaných hlubotiskových technik 118:88. Architektura je jí blízká, umí si hrát s tvary, deformovat je a otáčet zcela přirozeně, jako by věž modelovala z molitanového válce. Kolem zděšené tváře, otevřená ústa která chtějí něco vykřičet, oko hledící z temnoty, lešení připomínající zamotaný provázek, žebříky, řítící se sloupy, opásaná stavba, shora se řítící kyklopské kameny, lidské ruce ve stínu stavby a tak dále. Symbol stavby i zmaru. Vynikající chvilka, kterou můžeme strávit s těmito grafikami v rukou.
Od rakouského sběratele pana Ottmara Premstallera jsem dostal jeho EXL, jím vytvořené X3/2, 87:52. Je to klasické jednoduché zobrazení kuželovité stavby Babylonské věže a tento obrázek je podtištěn latinským textem z Evangelia sv.Jana: "In principio erat Verbum et Verbum erat apud Deum et Deus erat Verbum……", přeloženo do češtiny je tam napsáno: "Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všecko povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí (a tma je nepohltila)." Nejsem nábožensky vychován ani vzdělán a tak mi ten text říká, že slovo je základ, že slovo je důležité, ale jenom něčí slovo. Jinak se mi zdá, že zbytečných slov víc, něž kapek vody v moři. Jak ale to pravé slovo najdeme, najdeme-li ho, je na nás a asi musíme občas bloudit a vytvářet pochybné hodnoty. Vždyť jsem jenom lidé, ale buďme dobrými lidmi a vnímavými sběrateli !
Email ivanbohac@seznam.cz