Home

Spolek sběratelů

 Časopis

 Přihláška

 Adresy spolků

M. Jančáková

 Životopis

 Soupis exlibris

 Galerie exlibris

Různé

 Aktuality

 Sborník

 Sjezd 

 Odkazy 

Autoři

Eva Hašková

Impresionismus

Impresionismus

Ubytování

Hotely v Praze

Hotely v Brně

Ubytování v Praze

Marie Jančáková, rozená Přibilová
13.07.1887 - 02.04.1959

Malíř a grafik Josef Váchal si nemohl vybrat, která ze dvou sester Přibilových se mu líbí více. S mladší Klárou se seznámil dne 4. června 1911, krátce před její maturitou. Štědrý den téhož roku strávili společně. To již byl do zlatovlasé Kláry, o níž mu malíř Medek napsal, že je to bytost serafická, zcela zamilován. Tato láska neměla dlouhého trvání. Již v roce 1912 skončila.
S Marií Přibilovou se Váchal seznámil taktéž v roce 1911. Zde asi začal jejich dlouholetý přátelský vztah. Dne 1.11.1911 se zúčastnila Ustavující valné hromady Uměleckého sdružení SURSUM v restauraci U Choděrů (Ferdinandka), kde na doporučení Váchala byla přijata za přispívající členku.
Před 1. světovou válkou působila jako odborná učitelka na Slovácku, kde ji ke knižní značce přivedli B. B. Buchlovan, K. J. Obrátil (oba působili v Uherském Hradišti) a grafik Josef Hodek.
V roce 1918 je již zpět v Praze a stává se zakládající členkou přípravného výboru Spolku sběratelů a přátel exlibris. V roce 1920 působí jako členka výboru SSPE a má na starosti archiv.
V roce 1922 se provdala za PhDr. Ladislava Jančáka, bohemistu, absolventa filozofické fakulty. Svatební oznámení si objednali u J. Váchala. Její manžel si najímá známou kavárnu Union, hlavní centrum pražské umělecké avantgardy, a později výletní restauraci Nebozízek v sadech na Petříně.
Tvrdilo se, že Jančáková měla své sběratelství značně ulehčeno. Umělci mnohdy neměli na zaplacení útraty v kavárně jejího manžela. Zajímavé je, že pro jejího muže je vytvořeno pouze jediné exlibris od V. Polívky. Z tohoto pohledu je zřejmé, kdo z manželů se nechal snáze přemluvit, jak zaplatit útratu.
Jančáková byla určitě jednou z prvních velkých sběratelek exlibris. Její exlibris vznikala v letech 1911 - 1958. Počet mně známých autorů, kteří exlibris pro ni vytvořili, byl úctyhodný - 52 autorů. Na její jméno bylo vytvořeno určitě na 200 exlibris. V seznamu jich je doloženo 191. V letech 1948 -1956 je ve tvorbě exlibris zřejmá několikaletá přestávka, která byla pravděpodobně způsobena politickými změnami v ČSR.
Nejvíce exlibris (24) vytvořil Jančákové v letech 1934 - 1948 V. Fleissig. Přibližně po 10 exlibris jí vytvořili: J. Hodek, V. Pařízek, V. Polívka, C. Šťastný, J. Vodrážka. V přehledu se vyskytují supertvořiví umělci exlibris: Cinybulk, Florian, Hodek, Kinský, Kobliha, Konůpek, Němec, Šťastný, Votlučka, Vodrážka, ale i umělci, kteří tvořili exlibris pouze okrajově: V. Fuka, P.Tučný, J Ulman.

Tvůrcem jejích prvních exlibris byl Josef Váchal. V roce 1911 pro ni vytvořil 6 exlibris a pro její sestru Kláru 4, což svědčí o jeho silném vztahu k sestrám. Přátelský vztah k Máně přetrval řadu let. Poslední exlibris z celkových 13 pro ni vytvořil v roce 1937.Nemalou zásluhu na tom, že František Tichý začal tvořit exlibris, má Marie Jančáková. První exlibris jí nakreslil před svým odjezdem do Francie v roce 1928. Další pak po svém návratu z Paříže v roce 1936. Z celkového počtu asi 30 exlibris vytvořil František Tichý jen pro Jančákovou úctyhodných 8 exlibris. Profesor J. Glivický tvrdí při hodnocení díla Františka Tichého, že exlibris Srdcová dáma s křížovým pánem z roku 1938 ryla sama Marie Jančáková . Cituji: "Dílko je poněkud znehodnoceno. Škoda, že rytí neprovedl zkušený odborník." (Tichý si v několika případech dal své návrhy provést rytcem - odborníkem.)
Jančáková ráda pozorovala umělce při jejich tvorbě, zmiňuje se o tom Váchal ve svých pamětech. Sama vytvořila řadu exlibris a novoročenek. Nejen pro sebe, ale i pro další např. Lina Heinicke. Typické jsou pro ni větvičky květů. Používal řadu technik např. suchou jehlu, linoryt.
Bohužel nikdy nepublikovala v knižní značce žádný článek. Z výměnných listin 1940, 1943, 1946, 1956 je zřejmé, že sbírala autory, které uvádím v mém soupisu. Mimo to ještě další jako např.: K. Beneš, A. Ladová, R. Gajdoš, A. Nauman, W. Helfenbein, V. Maisner. Zajímavé je, že nesbírala zinkografie. Z dopisů, které jsou uloženy ve Váchalově pozůstalosti v PNP na Strahově, lze zjistit, že její stáří nebylo radostné. Sama neměla žádné děti a k manželově nemanželské dceři nikdy nenašla pozitivní vztah. Ve stáří se podrobila operaci očí. O jejích příbuzných jsem nezískal žádnou informaci, takže osud její bohaté sbírky je mi neznám. Pravděpodobně byla po její smrti po částech rozprodána.
I kdyby tato velká sběratelka exlibris neudělala nic jiného, než to, že ovlivnila tvorbu Váchala a Tichého, bylo by to určitě dost, co učinila pro rozvoj exlibris v Čechách. Bylo by vhodné vzpomenout i dalších velkých sběratelů, kteří tvořili dějiny exlibris a našeho spolku .
Na tomto místě mi přísluší velice poděkovat následujícím pánům za podstatné informace, či za poskytnutí exlibris k dané tématice: V. Bujárkovi, I. Dillingerovi, P. Haimannovi, V.Jandovi, M. Humplíkovi, S. Kalabusovi, J. Karlecovi, J. Langhammerovi, F. Máslerovi, V. Mikulemu, V. Merunkovi, R. Príbyšovi, M. Riedlovi, L. Rubášovi, J. Šulcovi, M. Tomkovi.

Praha, 2003.                              ing. Ivan Boháč
--

Praha, 2004. V Národním muzeu, Praha byla přednesena ing Boháčem přednáška s promítáním diapozitivů na výše uvedené téma.

Praha, 2011.  Soupis exlibris obsahuje již 228 položek od 57 autorů.

Praha, 2013. V PNP, Praha se nalézá dojemný dopis M. Jančákové malíři Hodkovi, ve kterém píše.
Milý Hodečku, mám neradostné stáří, vzali nám Nebozízek, nemám peníze, udělej mi prosím exlibris. Za toto mu nabízela nepoužité měděné destičky. Hodek její přání po několika jejích urgencích vyslyšel a v roce 1958 pro ni vytvořil dvě exlibris s námětem ženského aktu. O rok později v roce 1959 M. Jančáková umírá. Ctibor Šťastný vytvořil na její počest v roce 1959 úplně poslední exlibris s jejím jménem a to černou růži s nápisem In memoriam, M. Jančáková. 

Literatura a zdroje:
Váchal, J.: Paměti Josefa Váchala - dřevorytce, Prostor, 1995
Váchal, J.: Deníky, Paseka, 1998
Bradáč, L: Knihomol 1918 - příloha
Knižní značky ročník I.
Buchlovan, B. B.: Moderní česká exlibris, 1926
Výměnné listiny r. 1940, 1943, 1946, 1956
Glivický, J.: Neznámá exlibris a drobná grafika F. Tichého
Vencl, S.: České exlibris, Hollar, 2000
Sursum 1910 - 1911, Galerie hl. m. Prahy 1996, str. 191
Památník národního písemnictví, Praha. Pozůstalost J. Váchala a J. Hodka.

Email ivanbohac@seznam.cz