Spolek sběratelů
M. Jančáková
Různé
číslo 2, 2003 další čísla
6. PhDr. Marie Hálová:
Exlibris ve Studijní a vědecké knihovně
Plzeňského kraje
Označení vlastnictví knihovny
Od svého založení používá Studijní
a vědecká knihovna Plzeňského kraje (dále SVK)
exlibris, vlepovaná na přední přídeští knih
a vázaných ročníků periodik. Do současné
doby byla pro knihovnu vytvořena čtyři
exlibris. Vzhledem k přejmenování Státní vědecké
knihovny v Plzni na Studijní a vědeckou knihovnu
Plzeňského kraje bylo navrženo vyhlásit výtvarnou
soutěž o nové ztvárnění exlibris SVK při příležitosti
55. výročí jejího založení. Soutěž by měla
být uzavřena do konce roku 2004.
Hlavním motivem dosavadních exlibris je pohled
na průčelí budovy SVK a na její nejvýraznější
část Branku. Ve spodní části exlibris je umístěn
název knihovny a prostor na signaturu knihy.
Autorem kresby prvního exlibris z roku 1951 a
rovněž druhého exlibris z roku 1955 je
Svatopluk Janke. První exlibris v hnědé barvě
má rozměry 85:55 mm a ve spodní části text Ex
libris Státní studijní knihovny v Plzni. Druhé
exlibris se žlutým podtiskem má rozměry 89:59
mm a text Státní vědecká knihovna v Plzni. V
SVK se nachází zarámovaná signovaná kresba
druhého exlibris datovaná 1955 a v archivu SVK
je zachována korespondence s autorem z let
1950-1955. Třetí exlibris v šedomodré barvě
zachycuje pohled přes horní část průčelí a
kopuli Branky až po věž chrámu sv. Bartoloměje
a má rozměry 85:59 mm. Ve spodní části je
text Státní vědecká knihovna v Plzni. Autor, předloha
ani doba vzniku nejsou doloženy, používáno
bylo v letech 1972-1987.
Čtvrté exlibris, jehož autorem je Vladimír
Havlic představuje celé hlavní průčelí s oběma
věžemi. Je kolorováno světle hnědou barvou,
jednoduchý rámeček a název knihovny pod ním
jsou červené a má rozměry 112:65 mm. Je zachována
jeho zarámovaná signovaná předloha. Přesné
datum vzniku není známo. Používá se od roku
1988 dodnes. Reprodukce a tisk všech čtyř
exlibris byl pravděpodobně proveden autotypií.
Jako problém se jeví používání exlibris pro
historické fondy, ve kterých jsou často na předních
přídeštích a předsádkách údaje o předchozích
vlastnících. Po počáteční mechanické praxi
vlepování nového exlibris se přistoupilo na zásadu
používat exlibris SVK pouze v případech, kdy
nehrozí porušení těchto původních údajů.
Označení vlastnictví knihoven z budovy městských
muzeí v Plzni
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje,
která vznikla v roce 1950 jako Státní studijní
knihovna v Plzni, převzala fondy Knihovny městského
historického muzea a Okresní studijní knihovny
Čiperovy.
Exlibris Knihovny městského historického muzea
v Plzni, která byla založena v r. 1878 společně
se vznikem muzea, obsahuje velký plzeňský znak
s andělem v šedé barvě, přes který je natištěn
černě nápis Knihovna historického musea král.
města Plzně a pod znakem linky pro zapsání
signatury. Vše v ozdobném rámečku 92:53 mm a
údajem o tiskárně J. R. Port v Plzni. Po roce
1918 byl změněn název na Knihovna městského
historického musea v Plzni, údaj o tiskárně
byl nahrazen číselným kódem a ozdobný rámeček
nahrazen dvojitou linkou. Autor není znám.
Po 2. světové válce bylo krátkou dobu používáno
jednoduché exlibris s kresbou malého plzeňského
znaku mezi knihami a s nápisem v horní části
BIBLIOTHECA MUSEI PILSNENSIS. Vše v rámečku o
rozměrech 83:59 mm. Autor není znám.
Fond Okresní studijní knihovny Čiperovy v Plzni
budovaný v letech 1912 až 1943 obsahuje exlibris
Jana Konůpka z roku 1913 ve dvou velikostech
128:80 a 89:56 mm. Jedná se o černobílý
zinkografický tisk v secesním slohu, uprostřed
bohyně moudrosti Pallas Athéna (Minerva) s
helmou a štítem, na pravé ruce drží okřídleného
boha rozumu Herma (Merkura), po stranách antické
sloupoví, patky sloupů v podobě hřbetů knih,
v horní části v tympanonu plzeňský znak, v
dolní části název knihovny, signováno JK13.
Pod kresbou linka na signatury knihovny.
Exlibris soukromých vlastníků v knižním fondu
SVK
Mezi soukromými knihovnami ve fondu SVK je nejzajímavější
knihovna Ladislava Lábka, významného plzeňského
národopisce a kulturního pracovníka, který používal
celkem šest exlibris. Dvě obchodní značky z
roku 1910 používané rovněž jako exlibris,
jejichž autorem je Bohumil Krs jsou tištěna
dvoubarevnou zinkografií. Mají společný námět
džbánu s lidovými motivy. První značka, doplněná
v kresbě sochou slovanského bůžka, má rozměry
52:40 mm a text Ladislav Lábek. Druhá značka s
kohoutem, má rozměry 56:42 mm, nad horním
okrajem kresby Ladislav Lábek a pod dolním
okrajem Papír-um. průmysl- starožitnosti. Nápis
ukazuje vazbu na obchod, který krátký čas vedl
společně se sestrou Marií Lábkovou. Třetí
exlibris od B. Krsa je zinkografie kolorovaná šablonou
o rozměrech 89:90 mm s námětem otevřené knihy
a svícnu s hořící svíčkou, s textem Moje
kniha. L. Lábek a signaturou autora v kresbě z
roku 1912.
Exlibris od Karla Votlučky z roku 1920 představuje
pohled na chrám sv. Bartoloměje od východu, v
popředí torzo antického sloupu, v horní části
nápis Ex libris, v dolní Ladislav Lábek, signováno
v kresbě Votlučka. Provedení linorytem ve
velikosti 120:75 mm a v zinkografické reprodukci
velikosti 72:45 mm.
Další exlibris tištěné tříbarevnou
zinkografií, rozměr 81:58 mm, s kresbou barokního
portálu, v jehož středu je nápis Ex libris
Lad. Lábek, je prací Josefa Skupy. Vzniklo po
roce 1926.
Šesté exlibris s jednoduchým rámcem, v němž
je prostor na zapsání signatury knihy a text Lábek
Lad.umístěný mezi dvěma pěticípými hvězdami
v horní části, má rozměry 47:47 mm. Autor a
rok vzniku není znám.
Ojedinělá vzácná tištěná exlibris se nacházejí
ve fondu starých a vzácných tisků SVK a v
deponátu knihovny plzeňského františkánského
kláštera. Větší počet historických exlibris
se nachází v knihovně z Defurových Lažan,
kterou shromáždil bibliofil O. Kruliš-Randa.
Fotokopie těchto exlibris a jejich popis je možné
objednat k prezenčnímu studiu pod signaturou Y
25711. Originály je možné ve fondu SVK dohledat
jen částečně, protože ne všechny popisy jsou
doplněny současnou signaturou SVK. Jedna se o 61
exlibris, z nichž za nejzajímavější je možné
označit 3 varianty exlibris Ferdinanda Hoffmanna
z Grünbüchlu, bibliofila z doby Rudolfa II.,
exlibris Petra Voka z Rožmberku a Rudolfa Sporcka.
Kromě fotokopií exlibris obsahuje soubor i
fotokopie vlastnických razítek a supralibros.
Zjistit, zda se všechna podchycená exlibris i
supralibros nacházejí v současném fondu SVK,
je úkolem SVK pro budoucnost.
Sbírková činnost
Sbírka exlibris nebyla v Knihovně městského
historického muzea ani v SVK soustavně budována.
V roce 1978 byla zakoupena sbírka převážně
exlibris a v menší míře novoročenek v
antikvariátu Kniha Ostrava. Obsahuje v 18 svazcích
823 grafických děl upevněných v paspartách
A4. Jedná se o díla 154 autorů, z toho 60 je
zahraničních. Zahraniční autoři pocházejí z
mnoha evropských zemí a ze Severní Ameriky,
nejhojněji je zastoupeno Španělsko. Mezi českými
autory je značný podíl regionálních autorů,
což bylo možná podnětem pro tak ojedinělý nákup.
Jedná se např. o Jana Konůpka - 83 kusů,
Josefa Hodka - 28 kusů, Josefa Váchala - 25 ks a
Karla Votlučku - 10 kusů. Mezi neregionálními
autory se nachází mj. Cyril Bouda, Václav Rabas
a Karel Svolinský. Datovaná tvorba pochází z
období od 30. do 50. let 20. stol. Původce sbírky
se nepodařilo zjistit. Sbírku je možné
objednat k prezenčnímu studiu pod signaturou V
214562-1-18.
Spolupráce se Spolkem sběratelů a přátel
exlibris
Na podnět SSPE, jehož je SVK členem,
bylo v roce 2003 rozhodnuto založit v SVK sbírku
exlibris pocházejících od regionálních autorů
nebo vytvořených pro regionální majitele a
nebo se svým tématem vztahujících k regionu.
Za region je považován Plzeňský a Karlovarský
kraj. Sbírka exlibris bude doplňována oslovením
regionálních tvůrců a majitelů a sledováním
aukcí a odborného tisku. Zpracována bude
jednotlivě, záznamy budou vřazeny do
elektronického katalogu SVK přístupného též
na Internetu.
Email ivanbohac@seznam.cz